|
|
Trigger point - diagnostika a komplexní terapie
Damcová, Kateřina ; Holasová, Michaela (vedoucí práce) ; Horká, Bohumila (oponent)
Autor: Kateřina Damcová Instituce: Rehabilitační klinika LF v Hradci Králové Název práce: Trigger point - diagnostika a komplexní terapie Vedoucí práce: Mgr.Michaela Havlištová Počet stran: 87 Počet příloh: 6 Rok obhajoby: 2014 Klíčová slova: spoušťový bod, zóna přenesené bolesti, reflexní změny, svalové řetězce, myofasciální bolestivý syndrom Bakalářská práce pojednává o problematice spoušťových bodů, patogenezi vzniku, diagnostice a komplexní terapii. Teoretická část shrnuje současné poznatky z české i zahraniční odborné literatury a klade důraz na správné rozpoznání příčin vzniku trigger pointů a na výběr vhodné terapie. Empirická část si klade za cíl představit možnou terapii TrP na příkladu dvou pacientů s bolestmi v dolním úseku zad s přenesenou bolestí do dolní končetiny. Z nabídky komplexní terapie byla pro tyto kazuistiky vybrána metoda ischemické komprese, techniky měkkých tkání, ultrasonoelektroterapie a kinezioterapie. Probandi byli zároveň vyšetřeni na podoskopu.
|
|
|
Analýza silového tréninku sportovních lezců - campusing
Malý, Jiří ; Kračmar, Bronislav (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
Název: Analýza silového tréninku sportovních lezců - campusing Cíle: Hlavním cílem práce je časově a prostorově charakterizovat zapojování svalových řetězců oblasti horní poloviny těla při tréninku na campus boardu a při lezení na kolmé stěně. Na základě neinvazního EMG měření v kombinaci s plošnou kinematografickou analýzou pomocí synchronizovaného videozáznamu analyzovat koordinační ukazatele svalové práce vybrané oblasti pohybové soustavy. Metody: V naší práci jsme použili metodu analýzy a metodu komparace. Metodu analýzy jsme aplikovali v rozboru pohybu při campusingu a metodu komparace v části porovnávání cvičení na campus boardu a samotného lezení. Výsledky: Campusing lze charakterizovat jako pohyb ve vertikální ose, při kterém probíhá aktivace svalových řetězců trojnásobnou rychlostí, než při lezení na kolmé stěně. Pohyb je realizován horními končetinami střídáním jednooporového a dvojoporového postavení paží. Měřené svaly se u obou aktivit zapojují v podobném režimu, musculus pectoralis major a musculus triceps brachii mají při campusingu rychlejší nástup aktivity oproti lezení na kolmé stěně. Klíčová slova: sportovní lezení, svalové řetězce, elektromyografie, campusing
|
|
|
Sledování změn zapojení svalů ve vybraných oblastech pohybové soustavy člověka při chůzi a nordic walking
Škopek, Martin ; Kračmar, Bronislav (vedoucí práce) ; Kučera, Miroslav (oponent) ; Jandová, Soňa (oponent)
SOUHRN Disertační práce se zabývá sledováním změn zapojení svalů ve vybraných oblastech pohybové soustavy člověka při chůzi a nordic walking (NW) u jedinců starší dospělosti pomocí elektromyografické metody. Ke zjišťování těchto rozdílů v práci hybné soustavy bylo v rámci terénního testování změřeno 9 probandů ve věku 50 - 60 let. Snaha byla nalézt určité diference v rámci zapojování vybraných svalových skupin v oblasti pletence ramenního, pánevního a dolních končetin a nalezení podobností koordinačních atributů u lokomoce v horizontále předloženou paradigmatem kineziologického obsahu reflexního plazení u Vojtova principu. Kinematická analýza zjišťovala diferenci zapojování vybraných svalů mezi nordic walking (v = 5 km/hod) a běžnou chůzí (v = 4, 75 km/hod) do 10˚ stoupání. U svalů, kde byla zjišťována jejich maximální volní kontrakce (MVC), byl sledován rozdíl zapojení jednotlivých svalů vyjádřený v procentech. Zjištěné hodnoty byly následně vztažené k této referenční hodnotě MVC a testovány pomocí Wilcoxonova testu pro závislé výběry. U svalů kde hodnota MVC zjišťována nebyla, byla provedena intraindividuální srovnávací analýza podobnosti aktivace dvojic svalů na základě upravené formulace korelační funkce dvou signálů. Z interpretace výsledků je zřejmé, že při nordic walking dojde ke kontralaterálnímu...
|
|
|
Elektromyografická analýza vzájemného vlivu stoje a stereotypu pohybu v pletenci ramenním
Konečná, Gabriela ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Novotná, Irena (oponent)
Název: Elektromyografická analýza vzájemného vlivu stoje a stereotypu pohybu v pletenci ramenním Cíle: Cílem práce je zmapovat pomocí povrchové elektromyografie velikost elektrické svalové aktivity a časovou souslednost (timing) náboru svalů m. latissimus dorsi, m. obliquus externus abdominis, m. gluteus maximus, m. tensor fasciae latae, m. tibialis anterior, m. erector spinae a m. trapezius při pohybu v pletenci ramenním ve třech variantách: za současného stoje na obou končetinách, při stoji na ipsilaterální a kontralaterální dolní končetině. Současně se práce snaží zjistit, zda je pomocí povrchové elektromyografie možné objektivizovat existenci v literatuře publikovaných tendomuskulárních drah nebo celého hypotetického svalového řetězce latissimus dorsi konceptu Spirální stabilizace. Metody: Měření bylo provedeno pomocí povrchových elektrod EMG v průběhu pohybu oboustranně na výše zmíněných svalech. Testovanou skupinu tvořilo dvanáct zdravých jedinců ve věku 23 - 30let, sedm žen a pět mužů. Probandi byli instruováni k specifickému pohybu z konceptu Spirální Stabilizace proti odporu elastického lana o síle cca 2kg při dané stojné bázi na obou dolních končetinách, na kontralaterální dolní končetině nebo na ipsilaterální dolní končetině. Výsledky: Námi získané hodnoty ukazují vysokou variabilitu...
|
|
|
Trigger point - diagnostika a komplexní terapie
Damcová, Kateřina ; Holasová, Michaela (vedoucí práce) ; Horká, Bohumila (oponent)
Autor: Kateřina Damcová Instituce: Rehabilitační klinika LF v Hradci Králové Název práce: Trigger point - diagnostika a komplexní terapie Vedoucí práce: Mgr.Michaela Havlištová Počet stran: 87 Počet příloh: 6 Rok obhajoby: 2014 Klíčová slova: spoušťový bod, zóna přenesené bolesti, reflexní změny, svalové řetězce, myofasciální bolestivý syndrom Bakalářská práce pojednává o problematice spoušťových bodů, patogenezi vzniku, diagnostice a komplexní terapii. Teoretická část shrnuje současné poznatky z české i zahraniční odborné literatury a klade důraz na správné rozpoznání příčin vzniku trigger pointů a na výběr vhodné terapie. Empirická část si klade za cíl představit možnou terapii TrP na příkladu dvou pacientů s bolestmi v dolním úseku zad s přenesenou bolestí do dolní končetiny. Z nabídky komplexní terapie byla pro tyto kazuistiky vybrána metoda ischemické komprese, techniky měkkých tkání, ultrasonoelektroterapie a kinezioterapie. Probandi byli zároveň vyšetřeni na podoskopu.
|
|
|
Analýza silového tréninku sportovních lezců - campusing
Malý, Jiří ; Kračmar, Bronislav (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
Název: Analýza silového tréninku sportovních lezců - campusing Cíle: Hlavním cílem práce je časově a prostorově charakterizovat zapojování svalových řetězců oblasti horní poloviny těla při tréninku na campus boardu a při lezení na kolmé stěně. Na základě neinvazního EMG měření v kombinaci s plošnou kinematografickou analýzou pomocí synchronizovaného videozáznamu analyzovat koordinační ukazatele svalové práce vybrané oblasti pohybové soustavy. Metody: V naší práci jsme použili metodu analýzy a metodu komparace. Metodu analýzy jsme aplikovali v rozboru pohybu při campusingu a metodu komparace v části porovnávání cvičení na campus boardu a samotného lezení. Výsledky: Campusing lze charakterizovat jako pohyb ve vertikální ose, při kterém probíhá aktivace svalových řetězců trojnásobnou rychlostí, než při lezení na kolmé stěně. Pohyb je realizován horními končetinami střídáním jednooporového a dvojoporového postavení paží. Měřené svaly se u obou aktivit zapojují v podobném režimu, musculus pectoralis major a musculus triceps brachii mají při campusingu rychlejší nástup aktivity oproti lezení na kolmé stěně. Klíčová slova: sportovní lezení, svalové řetězce, elektromyografie, campusing
|
|
|
Sledování změn zapojení svalů ve vybraných oblastech pohybové soustavy člověka při chůzi a nordic walking
Škopek, Martin ; Kračmar, Bronislav (vedoucí práce) ; Kučera, Miroslav (oponent) ; Jandová, Soňa (oponent)
SOUHRN Disertační práce se zabývá sledováním změn zapojení svalů ve vybraných oblastech pohybové soustavy člověka při chůzi a nordic walking (NW) u jedinců starší dospělosti pomocí elektromyografické metody. Ke zjišťování těchto rozdílů v práci hybné soustavy bylo v rámci terénního testování změřeno 9 probandů ve věku 50 - 60 let. Snaha byla nalézt určité diference v rámci zapojování vybraných svalových skupin v oblasti pletence ramenního, pánevního a dolních končetin a nalezení podobností koordinačních atributů u lokomoce v horizontále předloženou paradigmatem kineziologického obsahu reflexního plazení u Vojtova principu. Kinematická analýza zjišťovala diferenci zapojování vybraných svalů mezi nordic walking (v = 5 km/hod) a běžnou chůzí (v = 4, 75 km/hod) do 10˚ stoupání. U svalů, kde byla zjišťována jejich maximální volní kontrakce (MVC), byl sledován rozdíl zapojení jednotlivých svalů vyjádřený v procentech. Zjištěné hodnoty byly následně vztažené k této referenční hodnotě MVC a testovány pomocí Wilcoxonova testu pro závislé výběry. U svalů kde hodnota MVC zjišťována nebyla, byla provedena intraindividuální srovnávací analýza podobnosti aktivace dvojic svalů na základě upravené formulace korelační funkce dvou signálů. Z interpretace výsledků je zřejmé, že při nordic walking dojde ke kontralaterálnímu...
|
|
|
Náprava pohybových programů v rámci léčby asthma bronchiale
HEBÍK, Štěpán
Bakalářská práce se zabývá přítomností patologických pohybových programů u astmatiků a způsobu jejich nápravy. Zároveň se snaží popsat mechanismy, které stojí za vznikem těchto programů. Práce je rozdělena do několika na sebe navazujících kapitol. Nejprve popisuje samotné onemocnění asthma bronchiale a následky tohoto onemocnění na pohybový aparát. Další část se věnuje jednomu z cílů. Tím bylo definovat pohybové programy, popsat mechanismy jejich vzniku, změny na pohybové programy patologické a mechanismy jejich nápravy. Realizace tohoto cíle byla uskutečněna již v teoretické části sběrem a zpracováním dat odborné literatury. Dalšími cíli bylo nalézt chybné pohybové programy vyskytující se u konkrétních pacientů s asthma bronchiale a během terapie je upravit tak, aby byl zmírněn průběh nemoci a byly minimalizovány komplikace doprovázející toto onemocnění. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou pomocí čtyř kazuistik. K tomu byly využity speciální vyšetřovací metody, měření pomocí spirometru a krátké dotazníky ČIPA sledující kontrolu nad onemocněním. Zároveň byly brány v potaz subjektivní pocity pacientů. Ti ambulantně docházeli na Polikliniku Jih Medipont s.r.o. po dobu osmi týdnů. Způsob nápravy motorických programů byl zvolen podle individuality pacienta. Každý z nich reagoval na jinou metodiku a způsob zásahu do pohybových programů. Výsledky ukázaly, že nápravou pohybových programů lze zlepšit kontrolu nad astmatem, zmírnit subjektivní projevy onemocnění a zároveň zvýšit spirometrické hodnoty vztahující se k obstrukci dýchacích cest. Tuto práci bude možno využít ke studiu budoucích fyzioterapeutů, v praxi klinických pracovníků, ale může posloužit i jako edukační materiál pacientům trpících astmatem.
|
|
| |
host ::
RSS.